Období: rok 2013

S cibulí mám nekončící spor. Od našeho prvního setkání spolu svádíme neustálý boj. Cibule se vždy převelice brání sežrání. A to mě dohání až k štiplavým slzám, které nad ní uroním. Doslova. Většinou se po úmorné bitvě dostaví i výhra a tu je pak nutnou oslavit nastálou hostinou. Někdy však bitva skončí remízou, ne-li mou porážkou. Krájení cibule, něco tak všedního pro kuchaře, je veskrze boj nevšední. číst dál

Zmáčkli jste tlačítko. Ptáte se, které? Za den jich bylo tolik, že už ani ten stisk nevnímáme. Tlačítka jsou součástí naší každodennosti. Splynula tolik s naším životem, že už je téměř nevnímáme. Neustále je potřeba něco zmáčknout, někam se proklikat, něco zmáčknutím zapnout a vypnout. Chtělo by se říci, že, abychom se vůbec někam dostali, něco udělali, musíme vykonat tento pohyb. Pro další nevšední všednost stačí jen zmáčknout tlačítko. číst dál

Dlouho jsem mlčela. Měla jsem dost vlastních nevšedních všedností. Zahltily mi mozek. Na půl příjemně, napůl více než nepříjemně. To sem ale nepatří. I když… Dostudovala jsem a ihned začala studovat dál. A tak jsem se začala ptát. Co je nevšední všedností studenta? Zřejmě knihy. Vás, kteří jste už zřejmě plně zapojeni v pracovním cyklu života, dnešní článek zarazí, ale tak to prostě bývá. Zatímco studenti by mnohdy rádi s plným nasazením pracovali, ostatní by zase rádi studovali. Proč jsou vlastně knihy pro studenta tak zvláštní a zároveň tak všední? číst dál

Mám pro vás hádanku. Je to vždy připravené, tvrdé, naše ruce po tom touží, všemožně se ho dotýkají. Je téměř nemyslitelné bez něj být. Má celou naši pozornost. Z očí zmizí jen, když je v kapse. Kvůli němu spousta z nás občas narazí do sloupu. Je další nevšední všedností, kterou už téměř nevnímáme. A je všude. číst dál

Cestu vlakem zná skoro každý. Je těžké se jí vyhnout. I když jsou patrně tací, kteří se jí vyhýbají velikým obloukem. I tak to musí být těžké. V naší malé zemičce české je dosti kilometrů kolejí a železničních pražců. Nejsme pouze pomyslným srdcem Evropy. Jsme také její největší železniční uzel. Cesta vlakem by se dala počítat mezi nevšední všednosti. Pokaždé stejná, ale vždy jiná. Jak vypadá cesta vlakem-divočinou? číst dál

Máme tu přímo pivní sezónu, venku je nesnesitelné a možná pro někoho příjemné vedro. Na zahrádkách, zahradách i na betonu se většina z nás zchlazuje tzv. národním nápojem. Je tu jedna z nevšedních všedností, a to nejenom v sezóně otevřené obuvi. Podívejme se jí tedy na pěnu. číst dál